Archeologické nálezy

“V Černčicích chtěl žít každý – už více jak 25 000 let.”

Archeologická minulost Černčice je velmi bohatá, o čemž svědčí nálezy spadající do několika období pravěku. Moderní archeologické postupy přichází díky badatelské činnosti J. Bočka v 80. letech 20. století. I v současné době probíhají povrchové sběry na katastru obce.

Nejmladší etapu pravěku představuje doba římská (30 př. n. l. – 395 n.l.), kdy se na našem území usadily kmeny germánských Markomanů. Archeologické nálezy z této doby se v Černčicích nacházejí na dvou polohách. Jedna z nich je na místě současného sportovního areálu, kde bylo objeveno germánské sídliště.

Druhá pak je na západním okraji obce, kde byly zachyceny doklady výroby mosazi a nalezena římská mince. Předcházející období době římské se nazývá doba laténská (390-30 př. n. l.), která je
spjata s historickými Kelty. Toto období s sebou přináší mnohé technologické inovace, ať už v hrnčířství, zemědělství tak mincovnictví a dalších řemeslech. Na západním okraji obce byly při povrchových sběrech objeveny vzácné předměty. Jedná se o bronzové ozubené kolečko sloužící patrně jako amulet či závěsek a zlomek bronzové spony. Kromě toho se zde našly také tři stříbrné mince s motivem koníčka na rubu a lidské hlavy na líci. Díky těmto výjimečným nálezům a poloze samotného naleziště na obchodní stezce se dá uvažovat, že zde byla obchodní stanice.

Historie osídlení Černčic však sahá i několik tisíciletí před počátkem našeho letopočtu. Je zde doložena přítomnost nejstarších zemědělců v neolitu (mladší doba kamenná) v době 5 500–4 200 let před naším letopočtem. Archeologické nálezy tu zatím tvoří velké množství broušených kamenných artefaktů, tzv. polotovarů (z různých důvodů nedokončených nástrojů) a také suroviny, jejíž původ není místní, ale pochází z Jizerských hor. Zdá se tak, že se v Černčicích mohla nacházet dílna prvních zemědělců zaměřená právě na tyto nástroje.

Ještě výraznější je ale úplně nejstarší osídlení území obce pocházejíc z paleolitu (starší doba kamenná). Zdejší nálezy spadají do mladopaleolitické kultury zvané gravettien (30–20 tisíc let př. n. l.), přičemž v případě Černčic můžeme hovořit o jeho mladší části. Pohybujeme se tedy v době okolo 22–20 tisíc let před počátkem letopočtu. Na území Moravy tehdy žili legendární lovci mamutů, nicméně v Čechách se tito lidé živili spíše lovem koní a sobů (ačkoli i lov mamutů je zde doložen). V Černčicích bylo povrchovou prospekcí objeveno více než 70 artefaktů, což z nich dělá největší do gravettienu kladený soubor ve východních Čechách. Tím nejvzácnějším nálezem je tzv. listovitý hrot, který je jedním z pouhých osmi, které byly v celých Čechách doposud objeveny. Veškeré kamenné artefakty byly vyráběny z pazourku, jehož nejbližší zdroj se v té době nacházel v Polsku, necelých 50 km od lokality. Dle velikosti tohoto souboru a také s přihlédnutím k faktu, že v okolí 20 km od Černčic se nachází dalších pět gravettských lokalit menšího rozsahu, se zdá, že Černčice byly sezonním táborem lovců a sběračů, kteří zde v teplejších částech roku pobývali coby v základním táboře. Lovci odsud potom vyráželi do širšího okolí na lov zvěře, přičemž zbytky těchto aktivit se snad mohou nacházet na lokalitách v okolí. Na zimu se potom celá komunita vracela
do zimních tábořišť – ta se snad nacházela ve středních Čechách v okolí Prahy.

Vzhledem k množství možných dalších archeologických nálezů je nutné si uvědomit, že každý stavební zásah pod zem jakékoli velikosti (stavba domu i budování přípojky či kanalizace) je nutné hlásit příslušnému archeologickému pracovišti (v případě Černčic muzeum v Náchodě, Rychnově nad Kněžnou anebo Hradci Králové) a vyčkat na kontrolu od archeologa. Ta je sama o sobě krátká, v případě, že dojde k odhalení archeologických situací, proběhne výzkum. Ten však zpravidla trvá pouze několik dní (nebo dokonce hodin), zkoumá pouze stavbou zasaženou oblast a, v případě že stavba neprobíhá za účelem podnikání, je hrazen příslušným muzeem a nikoli investorem. S tím souvisí i problematika detektorů kovů a náhodných nálezů. Jakýkoli výzkum (tedy „kopání“ za účelem zisku artefaktů) totiž může provádět pouze archeolog. Náhodné nálezy, na které může ale narazit kdokoli při procházce po poli nebo práci na zahrádce, se rozhodně není nutné bát donést do muzea a ukázat archeologům. Je to další střípek do bohaté historie obce a byla by jistě škoda o takové nálezy přicházet.

Mgr. Tereza Holbová, Mgr. Kateřina Čecháková, Mgr. Petr Čechák PhDr.

Kdo by se zajímal o toto téma důkladněji, přidáváme odkaz na sborník prací 2. studentské archeologické konference na olomoucké univerzitě.

Holbová, T. – Suchopárová, K. – Čechák, P. 2019: Lokalita Černčice ve východních Čechách ve světle archeologických nálezů. 

Přednášku “Černčice očima archeologie”, která se konala 16.ledna 2020 můžete shlédnout v odkaze níže.

Zájemci o celý záznam přednášky si mohou v úřední hodiny na OÚ zapůjčit flash disk.

Videozáznam vznikl i za finanční podpory místních obyvatel. Celkem přispěli 4.730,- Kč. Všem štědrým dárcům srdečně děkujeme.